JUNÁK - český skaut

Jednoho zasněženého dne se družinka Lumíků rozhodla jít na Ondřejník, ale přece by to nebylo ono, kdybychom šli z Frýdlantu. A tak jsme nasedli na vlak a vystoupili v Kunčicích, kde nám byla do rukou svěřena mapa a hurá na výpravu. Hned v první části cesty jsme ale zjistili, že to nejspíš bude trochu klouzat a práce s mapou není jenom tak. Nicméně po pár špatných odbočkách jsme se v tom přestali ztrácet a aby nám cesta tím hlubokým sněhem utíkala rychleji, hráli jsme hry. V půlce cesty jsme si dali soutěž o nejvyšší horu ze sněhu a jsem si jistá, že tam ty hory stojí doteď. Taky jsme jednou museli zachraňovat pár členů výpravy, když se při hře schovali tak důkladně, že jsme je pak skoro nevytáhli. Ale úspěšně a ve stejném počtu jako na začátku jsme dorazili nahoru, kde jsme se potkali s Polárkami a Ostříži, kteří šli jinou cestou. Společně jsme sjeli dolů na lopatách a bobech. A pak už nezbývalo nic jiného než hurá domů do tepla. Pokračovat ve čtení článku »

Začali jsme jako obvykle na frýdlantském nádraží. Vlakem jsme se dostali s pár přestupy až do Brodku u Přerova. Za základnu nám tentokrát sloužila stará hvězdárna, která byla nedaleko nádraží, takže nás nečekal žádný složitý přesun. Cestou na základnu jsme se stavili nakoupit. 

Po příchodu jsme se pustili do zútulnění, abychom se tam cítili lépe. Zametli jsme, rozdělili si místa na spaní a šli se nadlábnout buchtami z domu. Najezení a po večerní hygieně jsme šli zpívat ke kytaře, a pak už hurá do hajan. Pokračovat ve čtení článku »