JUNÁK - český skaut

Pátečním odpolednem jsme začali obrovské víkendové dobrodružství. Rozdělili si jídlo do batohu a vlakem dojeli do Kopřivnice, kde to z nádraží bylo už jenom kousek na základnu Vanaivan. Museli jsme počkat, než skauti, kteří tam měli schůzky, odejdou, a tento čas jsme využili hraním seznamovacích her. A potom už najezené a vybalené nás čekal první úkol. 

Od dvou Římanů jsme dostali seznam věcí, které bylo potřeba nakoupit a dopravit z Číny do Říma. Jenže seznam byl napsaný čínskými znaky, takže jsme ho v týmech museli nejdříve rozluštit. Zboží jsme mohli nakoupit za body, které jsme získali za uhodnutou pantomimu, nebo uhodnutou nakreslenou věc. Dohromady se nám povedlo “nakoupit” všechno zboží, které bylo na seznamu, a mohli jsme se vydat na cestu do Říma. To všechno ale až další den, teď hurá do hajan. 

Ráno jsme zahájili rozcvičkou a buchtami. Pak už jsme se mohli vydat na cestu do Egypta. V týmech jsme si zabalili do jednoho batohu ešusy, prázdné flašky, lžičky a jablíčka. A všichni pohromadě jsme se vydali ke studánce, ze které jsme do poloviny ešusů a všech flašek, jež jsme v týmu nesli, napustili vodu. Pak jsme se po týmech s ešusy v rukou a batohy na zádech vydali na zříceninu hradu Šostýnu, kde nás čekal kmen, který nám za ešusy s vodou dal instrukce a ingredience na uvaření buřtguláše a protože nám po té cestě pořádně vyhládlo, moc jsme se těšili na náš oběd. 

Nejprve jsme museli najít vhodné místo na ohniště a rozdělat oheň, což nám aprílové počasí zrovna neusnadňovalo, potom jsme mohli začít vařit a samozřejmě se to neobešlo bez komplikací,  ale nakonec jsme se všichni najezení vrátili na základnu.

Teď, když jsme doputovali do Egypta, se potřebujeme dostat přes moře do Říma a na to potřebujeme loď a na loď potřebujeme peníze a k tomu nám nahrávala úžasná příležitost. Egypťané totiž zrovna dneska pořádali hazardní hry.

Jenomže my neměli skoro žádné peníze, a tak nám nezbývalo nic jiného, než prvně nějaké peníze vyhrát v typické egyptské soutěži, a to soutěži v pojídání brouků. Za každého brouka jsme dostali nějaké množství peněz podle toho, jak byl velký, jestli byl živý nebo mrtvý a kolik jsme jich snědli.

Každý tým si vydělal nějaké peníze a teď je potřeba je při nejlepším ztrojnásobit sázením, jenomže při hazardu je to vlastně jenom o štěstí, a to ne všichni měli. Nakonec si ale všichni vydělali na svou loď, sice ne třeba tu nejrychlejší, ale loď jako loď.

Večer jsme se sešli v jídelně a chvíli zpívali u kytary, ale pak už alou na kutě, protože zítra nás čeká Řím.

Ráno nás ale jako první nečekal Řím, ale zdravověda. Naši vedoucí jako obvykle vyváděli hlouposti a bylo na nás je ošetřit. Po snídani nám vysvětlili, co by jak mělo být, co bylo ošetřeno dobře a co se naopak nepovedlo a příště už to bude zase o něco lepší.

Po zdravovědě nás konečně čekal Řím, jenomže římský císař se rozhodl, že nám nemůže jen tak věřit a převzít od nás zboží a že si nás musí vyzkoušet v římských hrách, a tak jsme zápasili v jednom koloseu jako slepí zápasníci, v dalším jako bezrucí a jednonozí zápasníci a v dalších jsme se přetlačovali nebo hráli kohoutí zápasy. Císaře jsme přesvědčili a zboží od nás konečně převzal a naše mise byla úspěšně splněna. Teda skoro … Na Řím zaútočili Řekové a my se rozhodli jim pomoci zahnat Řeky zpátky, pak už byla mise splněna úplně a my se mohli jít najíst a připravit na odchod. Všechno jsme po sobě uklidili a vydali se na vlak a zpět na místě, kde toto úžasné dobrodružství začalo, jsme se rozloučili.

Aňa

Fotky: https://eu.zonerama.com/Hedvabnastezka-Vanaivan2023/Photo/9677164/378212176